Slunečnice roční

(lat. Helianthus annus, ang. Sunflower)

Slunečnice je známá pro svůj žlutý až oranžový květ. Patří do čeledi hvězdicovitých stejně jako jiné užitečné rostliny, například echinacea, ostropestřec, hlávkový salát, měsíček, pampeliška nebo čekanka. Její původ sahá do Ameriky, odkud byla španělskými dobyvateli přivezena do Evropy.

Slunečnicový olej se skládá z nenasycených mastných kyselin hlavně linolové a olejové. Najdeme v něm ale také lecitin, vitamín E a karotenoidy.

Množství obsaženého vitamínu E je vyšší než v jakémkoli jiném rostlinném oleji. Zároveň je olej schopen odolávat vysokým teplotám, a proto je často využíván při smažení potravin. Nehodí se ale do studené kuchyně. Používá se ale také v kosmetice, protože se velmi dobře vstřebává do pokožky a poskytuje jí hlubokou výživu a hydrataci. Použití slunečnicového oleje může u předčasně narozených dětí pomoci při snížení pravděpodobnosti kožního onemocnění.   

Semena jsou vysokým zdrojem rostlinných proteinů (20-30 %), železa, vitamínů B1, B3, B6 a A, vápníku a fosforu. Obsahují ale také vlákninu, některé aminokyseliny, fytosteroly, z vitamínů ještě B5, B2, B9, C, z minerálů jsou obsaženy také měď, mangan, draslík, hořčík, selen a zinek.

Obsažené nenasycené mastné kyseliny a fytosteroly mohou snižovat hladinu cholesterolu v krvi.

Nejezte stará a prošlá semena slunečnice, vzhledem k jejich možnému rozklad hnití vám tak můžou podráždit žaludek.

Zdroje:

Léčivé užití slunečnicového oleje, National Agricultural Research Centre

Posouzení heliotropní rostliny slunečnice roční, The Journal of Phytopharmacology

Slunečnicový olej, WebMD - inkubátor pro vědecké pracovníky